Dětský domov

Děcák

,,Děcák,” – může to znít děsivě. Možná taky je. Děsivější je ale asi to, když tam chcete jít dobrovolně. Kéž bych tehdy měla možnost prožít klidné a nevinné dětství. Tuto možnost mnoho lidí nemá. Ani mně nebyla udělena. Proto tohle píšu. Někteří z vás možná budou mít pocit, že čtou nějaký sci-fi příběh. Jiní se s tím ztotožní. 

Kdysi jsme se sestrou rozhodli, že půjdeme do děcáku. Důvodu bylo mnoho – nedostatek peněz, hlad, násilí a také naprostý, žádný vztah s našimi rodiči. Žili jsme sice pod jednou střechou, ale naprosto odděleně. Ta propast byla obrovská. Ale i se sestrou jsme si mezi sebe začali stavět zeď. A ten pocit samoty mě už nikdy neopustil. 

Nikdy se nebudu moct cítit úplná, protože mě už od mala všichni tak moc zrazovali. Ale vím, že nejsem jediná. Těch příběhů je daleko víc a jsou horší než ten můj. Může se vám to zdát jako sci-fi, protože ono to vše nemusí být na první pohled vidět. Řešíte spoustu svých problémů a starostí a ani vás nenapadne, co se může dít u sousedů. Možná si všimnete změny v chování u dětí, ale ten pravý důvod už nevidíte. Proč to dítě nemluví? Proč začalo krást? Proč začalo utíkat z domu? Proč začalo pít alkohol? Neumí se chovat! Je zlé! Něco s ním je špatně! NE! Ta chyba je ve většině případů jinde. Neměli bychom hledat chybu v dítěti, ale ptát se, co k jeho chování dovedlo. Můžou to být problémy doma, nebo ve škole, nebo jen potřebovalo být vyslyšeno. Není to tím, že by byly zlé a potřebovali by napravit. Děti potřebují hlavně pomoc a podporu. 

O odchodu jsme přemýšleli už dlouho a báli se. Ale když jsme konečně řekli sociálce, že chceme odejít, tak to vůbec nebylo tak těžké. Sociálka za nás vše zařídila a my čekali asi jen týden, než jsme mohli odjet. Proto – když budete chtít z domova odejít, nebo se vám děje doma něco, co není v pořádku – nebojte se říct si o pomoc. Není to tak těžké, jak se může na první pohled zdát. A pokud se necítíte doma v pořádku, tak je možnost odejít okamžitě s tím, že nemusíte čekat. Můžou vás do děcáku umístit okamžitě v případě, že vám doma hrozí nebezpečí, nebo se tam necítíte v bezpečí. Těch možností je samozřejmě více. Jsou děcáky na přechodnou dobu, kde bývají umístěny děti, které jsou odebrány ze dne na den a až po nějaké době jsou umístěny do klasického děckého domova. Nebo vás taky mohou dát do pěstounské péče. Tak se taky dělí na stálou pěstounskou péči a pěstounskou péči na přechodnou dobu. Při té stále tam jste do doby než nedostudujete, nebo vám není osmnáct let. U přechodné pěstounské péče jste jen na nějakou dobu, dokud se neví kam vás umístit. Když jsme byly u sociálky a ona se nás ptala, jestli nechceme jít do pěstounské péče, tak jsme řekli, že ne. A i dnes jsem za to moc vděčná. Protože později jsem se dozvěděla o dětech, které byly v pěstounské péči a oni se k nim nechovali příliš dobře. Jsou i případy, kdy dítě vystřídalo za své dětství několik pěstounských rodin. Myslím si, že pro dítě je nejdůležitější mít stabilní domov – a při tomhle střídání různých rodin? Co si z toho do života může odnést? 

Samozřejmě jsou i pěstouni, kteří jsou moc hodní a o děti se starají. Pro mnohé pěstouny, to je však jen způsob, jak přijít pohodlně k penězům a o blaho dětí jim často nejde. I v děcáku bývají jisté problémy, ale pořád je tam jste více hlídání. Přímo v děcáku je sociální pracovnice a spoustu vychovatelů. Takže i když si třeba nemusíte s některýma rozumnět, pořád tam máte spoustu dalších kterým se můžete svěřit. Musíte se samozřejmě chovat slušně a dodržovat pravidla, ale máte jistotu toho, že jste v bezpečí. Taky však musíte vzít v potaz to, že jste v instituci a ne v rodině. I když se tak třeba budete chtít cítit. Rodina to nikdy nebude a může to tak ve vás akorát prohloubit ten pocit samoty. Mít milující a podporující rodinu je luxus, které každé dítě nemá. Proto se rozhodujte podle toho, kde vám bude nejlépe a myslete na to, že je to jen na přechodnou dobu. I když vaše rodina nemusí být úplně ta nejlepší a nemuseli vám dát ani z poloviny to co jste si zasloužili. Vy jim můžete dokázat, že jste daleko lepší než oni.

A co je důležité – můžete to dotáhnout opravdu hodně daleko. Nezapomeňte na to, že můžete dokázat cokoliv. Buďte aktivní a nenechte se svou rodinnou nebo svým okolím limitovat. Nenechte se limitovat tím, kým jste byli dříve. Protože já vám věřím.